Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právní a mimoprávní faktory v argumentaci a rozhodování Ústavního soudu České republiky
Chmel, Jan ; Tryzna, Jan (oponent)
Právní a mimoprávní faktory v argumentaci a rozhodování Ústavního soudu České republiky Abstrakt Práce se věnuje vlivu právních a mimoprávních faktorů na rozhodování Ústavního soudu České republiky. Konkrétně se pak zaměřuje na otázky, jaké předpoklady pro rozhodování Ústavnímu soudu vytváří vnější politické a společenské prostředí, jak se v tomto rozhodování odráží odlišné postoje a přístupy jednotlivých soudů a jaký vliv na něj má složení soudních senátů. Autor nejprve shrnuje širokou škálu faktorů, u nichž byl pozorován vliv na rozhodování soudů. Mezi ně patří nejen obsah právní úpravy, ale také soudcovské filosofie včetně aktivismu a sebeomezení, a nejrůznější mimoprávní faktory, na něž poukazuje například tzv. postojový a strategický model soudního rozhodování, ale také psychologické a ekonomické studie. Následně se již práce věnuje samotnému Ústavnímu soudu ČR. Nejprve se zaměřuje na předpoklady pro působení různých faktorů na jeho rozhodování a argumentuje tak, že Ústavní soud lze díky vnějším podmínkám i jeho vlastní rozhodovací činnosti považovat za silný soud. Poté se práce postupně za pomoci statistické metody i analýzy obsahu rozhodnutí zaměřuje na prezentaci rozhodnutí Ústavního soudu prostřednictvím tiskových zpráv, na roli složení senátu v rozhodování ústavních stížnostech, a na vliv...
Právní a mimoprávní faktory v argumentaci a rozhodování Ústavního soudu České republiky
Chmel, Jan ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent) ; Vyhnánek, Ladislav (oponent)
Právní a mimoprávní faktory v argumentaci a rozhodování Ústavního soudu České republiky Abstrakt Práce se věnuje vlivu právních a mimoprávních faktorů na rozhodování Ústavního soudu České republiky. Konkrétně se pak zaměřuje na otázky, jaké předpoklady pro rozhodování Ústavnímu soudu vytváří vnější politické a společenské prostředí, jak se v tomto rozhodování odráží odlišné postoje a přístupy jednotlivých soudů a jaký vliv na něj má složení soudních senátů. Autor nejprve shrnuje širokou škálu faktorů, u nichž byl pozorován vliv na rozhodování soudů. Mezi ně patří nejen obsah právní úpravy, ale také soudcovské filosofie včetně aktivismu a sebeomezení, a nejrůznější mimoprávní faktory, na něž poukazuje například tzv. postojový a strategický model soudního rozhodování, ale také psychologické a ekonomické studie. Následně se již práce věnuje samotnému Ústavnímu soudu ČR. Nejprve se zaměřuje na předpoklady pro působení různých faktorů na jeho rozhodování a argumentuje tak, že Ústavní soud lze díky vnějším podmínkám i jeho vlastní rozhodovací činnosti považovat za silný soud. Poté se práce postupně za pomoci statistické metody i analýzy obsahu rozhodnutí zaměřuje na prezentaci rozhodnutí Ústavního soudu prostřednictvím tiskových zpráv, na roli složení senátu v rozhodování ústavních stížnostech, a na vliv...
The Political Character of Constitutional Review
Juhás, Juraj ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kosař, David (oponent) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
in the Czech language (abstrakt v českém jazyce): Politický charakter soudní kontroly ústavnosti. V této disertační práci autor hledá odpověď na otázku, zda soudní kontrola ústavnosti v České republice má alespoň částečně politický charakter. Činí tak na základě empirického zkoumání vlivů mimoprávních faktorů (zejména ideologických vlivů) na rozhodování soudců Ústavního soudu České republiky. Empirickým se výzkum nazývá proto, že své závěry vyvozuje z analýzy konkrétní rozhodovací praxe Ústavního soudu, v tomto případě ze dvou typů řízení: z řízení o ústavních stížnostech dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a z řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů dle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy. Na základě několika různých analytických metod pak autor vyvozuje, ve kterých právních oblastech a do jaké míry lze pozorovat ideologické, případně jiné mimoprávní vlivy na rozhodování Ústavního soudu. Základní metodou je metoda zástupných proměnných, kde je ideologie soudce zastoupena především politickou příslušností prezidenta, který daného soudce jmenoval. Krátká odpověď na výše uvedenou otázku zní: ano, soudní kontrola ústavnosti v České republice má alespoň částečně politický charakter. Rozhodování soudců Ústavního soudu ve výše zmíněných typech řízení z určité části koreluje s ideologií...
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu ČR
Skořepa, Petr ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky Abstrakt Práce se zabývá úlohou principu soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Vedle teoretického vymezení je hlavní částí práce praktická část zaměřená na zkoumání vybrané judikatury Ústavního soudu z hlediska principu soudního sebeomezení. První kapitola obsahuje vymezení teorie dělby moci jako východiska principu soudního sebeomezení a jeho projevů. Část této kapitoly je poté věnována postavení samotné soudní moci, které je v práci věnována největší pozornost. Druhá kapitola poskytuje definice stěžejních pojmů. Jedná se o princip soudního sebeomezení, přednost ústavně-konformního výkladu právní normy před její derogací, doktrínu politické otázky a tzv. soudní aktivismus. Tyto pojmy jsou vymezeny jak z pohledu angloamerické právní kultury, tak z pohledu českého právního prostředí. Ve druhé kapitole jsou také uvedeny možné důsledky soudního aktivismu ústící v tzv. soudcovský stát, dále je popsána soudní interpretace a aplikace práva v kontextu principu soudního sebeomezení a je také poskytnut historický kontext soudní interpretace. Třetí kapitola je věnována Ústavnímu soudu a jeho postavení v ústavním systému, jelikož hlavní náplň práce tvoří rozbor jeho vybrané judikatury. V této kapitole je také popsán...
Analýza funkcí lidské důstojnosti v ústavním právu se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu České republiky
Horák, Filip ; Grinc, Jan (oponent)
Poté, co se lidská důstojnost rozšířila do velkého množství ústav na celém světě, se stává její podrobné prozkoumání stále důležitějším. Tato práce rozlišuje tři samostatná pojetí lidské důstojnosti v ústavním právu, jmenovitě samostatné lidské právo, zdroj lidských práv a objektivní ústavní hodnotu. Každé z těchto pojetí je založeno na jednom z historických přístupů k lidské důstojnosti. Hlavním argumentem práce je, že propojováním těchto tří, jinak samostatně legitimních pojetí, dochází k vytváření nebezpečných a nežádoucích hybridních forem lidské důstojnosti, které se chovají jako axiomy a znemožňují tak racionální právní argumentaci jakož i užití testu proporcionality. Takovéto užívání lidské důstojnosti v ústavním právu je argumentačním faulem, kterého se bohužel dopouští velké množství soudů i teoretiků. Práce se dále podrobněji zaměřuje na zkoumání fenoménu axiomatické verze lidské důstojnosti v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Prostřednictvím kvantitativních metod nejprve dochází k závěru, že problém užívání axiomatické argumentace lidskou důstojností je v judikatuře tohoto soudu nejen přítomen, ale že se v průběhu času zvětšuje. Zároveň jsou zkoumány vlivy jeho výskytu na rozhodování Ústavního soudu i jednotlivých soudců. Z výsledků kvantitativního výzkumu lze zdůraznit zejména...
Analýza funkcí lidské důstojnosti v ústavním právu se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu České republiky
Horák, Filip ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Poté, co se lidská důstojnost rozšířila do velkého množství ústav na celém světě, se stává její podrobné prozkoumání stále důležitějším. Tato práce rozlišuje tři samostatná pojetí lidské důstojnosti v ústavním právu, jmenovitě samostatné lidské právo, zdroj lidských práv a objektivní ústavní hodnotu. Každé z těchto pojetí je založeno na jednom z historických přístupů k lidské důstojnosti. Hlavním argumentem práce je, že propojováním těchto tří, jinak samostatně legitimních pojetí, dochází k vytváření nebezpečných a nežádoucích hybridních forem lidské důstojnosti, které se chovají jako axiomy a znemožňují tak racionální právní argumentaci jakož i užití testu proporcionality. Takovéto užívání lidské důstojnosti v ústavním právu je argumentačním faulem, kterého se bohužel dopouští velké množství soudů i teoretiků. Práce se dále podrobněji zaměřuje na zkoumání fenoménu axiomatické verze lidské důstojnosti v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Prostřednictvím kvantitativních metod nejprve dochází k závěru, že problém užívání axiomatické argumentace lidskou důstojností je v judikatuře tohoto soudu nejen přítomen, ale že se v průběhu času zvětšuje. Zároveň jsou zkoumány vlivy jeho výskytu na rozhodování Ústavního soudu i jednotlivých soudců. Z výsledků kvantitativního výzkumu lze zdůraznit zejména...
Metodologie interpretace práva v judikatuře Ústavního soudu ČR
Kadlec, Ondřej ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
1 Tato práce se sestává ze dvou odlišných částí. První část je teoretická a deskriptivní a v jejích třech kapitolách se postupuje deduktivně. Druhá analytická část se věnuje metodologii interpretace práva dvou soudců Ústavního soudu České republiky. První kapitola se zabývá důležitými právními koncepty, jakými jsou právní jistota, předvídatelnost soudních rozhodnutí, spravedlnost a rovnost. Tato část práce dochází k závěru, že metodologie interpretace práva hraje ve všech těchto konceptech klíčovou roli. Další kapitola se věnuje pojmům interpretace práva, aplikace práva, právní argumentace a metodologie interpretace. Poslední kapitola deskriptivní části popisuje dvě soudcovské strategie v přístupu k interpretaci. Soudci užívající první strategii operují pouze s právu interními argumenty (především se samotným textem právního předpisu). Oproti tomu soudci postupující podle druhé strategie při interpretaci argumentují hlavně standardy právu externími, v textu právního předpisu přímo nevyjádřenými (např. účelem právního předpisu, nepsaným právním principem, ekonomickými argumenty atd.). Ke každé z těchto strategií kapitola zařazuje jimi typicky užívané výkladové metody. Na závěr této části je popsána moderní interpretační strategie, která kombinuje metody užívané v obou strategiích a je založena na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.